Barokní varhaník navlík' si paruku... (J. Nohavica, Svatební)

[ivy_well]

Svatba byla naprosto krásná a úžasná a dokonalá!

Dopoledne

Nakonec jsem tedy nezaspala, což bylo dobře, protože jsem ráno ještě zašívala šaty. Nejdřív ty problémové kostice a pak jsem zjistila, že mi sichrhajcka protrhla rukáv. 
A dala jsem si to kafe v klidu. 
Vyrazila jsem taky v klidu, ještěže jsem si nevzpomněla, že je sobota a že to jezdí jinak, protože bych panikařila, že to nestihnu. 
Lidé samozřejmě zírali. Zírají na mě teda i v civilu (moje 'civily' asi každý zná), ale když jeden jede ve vesnické gotice a s pelerínkou... :) 

K Staroměstské radnici jsem dorazila stylem že jsem těsně před náměstím zahlédla Puma-group a nenápadně je stalkovala až k budově. Jen nenápadně a zdálky, protože se mi nechtělo družit. A ano, já jsem sice VĚDĚLA, že orloj, ale... ;) 
Nahoře před sálem byly nevěsty. A byly nádherné. Úplně slzavě nádherné. S břečťanovými věnci. 
Dostala jsem na hlídání prstýnky (!!) a na šaty přišpendlený lístek břečťanu. 
Čekalo se na zahájení a shromažďovali se lidi. Pak jich bylo čím dál víc a víc, ale vypadali všichni mile, i ti, které jsem neznala (třeba Kleina sexta). A jeden mladý muž přišel v kostýmu Jokera <3 Asi proto, že si v duchu myslel why so serious? :)
Obřad byl... erm. Jakmile začnu psát, tak začnu slzet. 
Tess měla krásný projev. (a krásný Jedi-kostým)
Ale Blanca - její projev mě naprosto nepokrytě rozbrečel. Hezčí jsem vážně ještě nikdy neslyšela. A pravdivější a upřímnější. 
Naštěstí jsem na první pohled opravdu, ale opravdu nebyla jediná, koho to dojalo (včetně jedné-takové-růžové-slečny-před-oltářem ;)). 
Další awwww moment byly svatební sliby, které <3 <3
A další moment byl, když jsme gratulovali. Já jsem vážně strašně moc chtěla říct něco inteligentního. U Dangie se mi ještě jaksi cosi podařilo (okecala jsem, že nemám slov), ale ve chvíli, kdy jsem se pokusila říct Kleio, co jí stejně ještě někdy musím říct, tak se mi tak zalomil hlas, že jsme se nakonec jenom objímaly. 
Pak venku před radnicí nastala rýže a burizony. Což bylo velice bezva a doufám, že mě holky stále ještě nemají rády za tu poslední musímtodosypat nálož ;) No a hromadné focení. Máme nejrůznější kombinace, a jednu hezčí než druhou. A nejlepší na tom bylo, že si holky fotili i japonští turisté, kterým se očividně hrozně líbily! 
Malá kuriozitka - těsně vedle z jiných dveří přesně v tu chvíli vytékala jiná svatba. Klasická svatba, samozřejmě. A dívali se nějak divně. Tak jsem se na ně taky dívala divně. Cha. 
Následně jsem se domluvila na srazu na oběd se zbytkem Torchwoodu a Babetkou a jela se domů hodit do studenějšího oblečení, protože moje vesnická gotika je sice krásná, ale jak se v ní nedá dýchat i normálně (šněrování), tak v tom horku se to nedalo dvakrát. 

 

Odpoledne

 Na odpolední party v restauraci U Rodinného krbu jsem dorazila už v jiném oblečení, konkrétně cele v červeném. A opravdu, opravdu a opravdu to bylo asi o sto procent pohodlnější. A byla jsem chválena, chí! 
Jinak ještě předtím jsem našla restauraci Na Paloučku a stihla tam za tu hodinu oběda udělat celé dvě faux-pas, o kterých se tady s dovolením nebudu rozepisovat :D Ale jinak to bylo príma a mají to tam pěkné. 
Nicméně Rodinný krb je ještě pěknější! Sice je to bludiště (přiznejte se, kdo se tam neztrácel?), ale krásné, lehce oranžové a s úžasnou zahrádkou, kde jsme všichni trávili vlastně většinu času. 

Začalo to úvodními projevy nevěst ('tak už dost keců' :)), které nám oznámily, že se budeme pohybovat kde jen chceme a případně budeme posbíráni, když bude naše přítomnost vyžadována. Ideální.

U stolu venkovního se sedělo tak nějak kdo jak kde s kým chtěl, neustále se korzovalo kolem a kolem, osazenstvo se stále měnilo, takže se na chvíli vrátím k programu a pak teprve zpátky k lidem. A není to popořadě.

1) Tanec nevěst. AWWWW! To bylo tak úžasně víloidní! A valčík a orient se k sobě krásně hodí, ač se to nezdá. A mám z toho video, které - doufám - bude taky úžasné. Někdy zítra se s dovolením zveřejní :)
Mimochodem, Dangiina improvizace s Voltarenem byla naprosto geniální! Takovouhle bych do tebe neřekla, sis ;)

2) Krájení dortu. Chííííí :) Ne že by to šlo nějak obzvlášť dobře, ale jmenoval se Sen noci svatojánské, měl na sobě knihu a Shakespearův brk a byl výborný. 

3) Házení kytic. Kawaii bylo to, že tu bylo o kytici víc, než na jiných svatbách ;) A bohužel se mi nepodařila ani jedna, ačkoli od jedné jsem odtrhla kvítek (a chytil ji Ianto a málem mě porazil, a vůbec, nemám ráda poznámky o tom, že jsem single) a druhou jsem pohladila (a chytila ji Gwen). Ono to bude stačit. Že ano? 

4) Předávání svatebních darů. Barvičky od Gwen a Owena měly úspěch (a doufám, že větší, než jenom malý), bloček taky a hlavně album! Bylo kolem toho dost smíchu, a prý je ještě stále, takže jsem spokojenááááá. A další dárky, co se mi tak líbily a zaregistrovala jsem je, byla oužasná FIALOVÁ Tardis, z okénka jí vykukoval Poldík a uvnitř bylo ukryto TISÍC japonských jeřábů! A taky rozhodně stojí za zmínku - no, ten by měl být jako první! - dar od Dragona a Blanky. Protože - to je neuvěřitelný dar. A je to krásné. 
Edit: Holky říkali i zpětně, že se jim album strašně líbí a že ho prohlížely několikrát, radost! <3 (ano, není nadto mít dobrý pocit z dobře vykonané práce)

 

Něco o lidech


1) Krásně, ale velice krásně jsem si popovídala se Solastem a Vaškem. Ten první - klasické anglofilní rozhovory, opět jsme pomlouvali Berana (nějaký pastime, ne??) a opět jsem umřela z jeho angličtiny. Přísahám, že kdyby ten chlap (a já) byl heterosexuální... :D Ten druhý - konečně, konečně se dostalo na Keplera! A příjemnou hodinku jsem zase pro změnu s ním pomlouvala bývalé profesory. A bylo to nejvíc bezva, protože - no, kdo neměl Doftála a nezná Škampovou, tak nepochopí, to je prostě úžasný folklór :) Solast si tedy pak začal stěžovat, že se s ním nebavíme že nám dělá komunikační bariéru neb seděl veprostřed, ale my ho ležérně odsunuli na stranu a pokračovali. A nakonec si užil i on, protože jsme se všichni tři shodli na jedné profesorce - a to konkrétně největší hrůze a postrachu školství obecně :D A to tedy bylo maso. *shivers* Mám na ni špatné vzpomínky a to mě měla ráda! 

2) Překvapení byla už zmiňovaná  která si s Torchwoodem hezky popovídala o Londýně (!! ta místa, ta místa! Edgware!) a o Sherlockovi a nebála se nás moc a neutekla od stolu :))

 

3) Dalším překvapením byla Luisa. S kterou jsme se sice navzájem pamatovaly, ale nijak zvlášť dobře, a přesto se nám povedlo rozpoutat zpívací válku (ještě s Blancou, která má krásný hlas! - sakra, ta holka je Mařena) a obnovit to. Tedy některé písničky bych tam mít nemusela, ale velice, velice mě potěšil repertoár Fiannanu (mmj), obzvlášť když si jeden mohl vybírat, co chce zahrát. A ještě víc mě potěšilo, že mi Luisa zapůjčila svou úžasnou celokovovou tin whistle, která skvěle hraje a je sice drahá, ale chci ji. Zahrála jsem si na ni Star of the County Down (kdo jste překvapený?) a znělo to a šlo to a připadala jsem si u toho děsně dobře! :) No, a následně mnohem později jsme si ještě hezky popovídali (y=Michal included) po cestě domů. Chí! 

4) Tééééééss! Evergreen Skotsko, Anglie a moje zaujatá nekonstruktivní subjektivní chvála na Victoria and Albert Museum a její totéž na jistou trasu ve Skotsku, která zní velice podezřele zajímavě. 

5) Úžasně nostalgický rozhovor s Julií na téma naše staré strašné fanfiction a ta ošklivá zlá Metamorfóza, co si mi na pottpovidky.sandraela.net dovolila zkritizovat Siriovo utrpení :)) 

6) Lunkvilin zajímavý návrh na účast v jedné tajné akci, kterou si ještě rozmyslím. Ale zní to zábavně!

7) Danae a knihy! <3 

8) Lyta je v určitém stavu (tom častějším) opravdu velice příjemná společnice. 

A milon dalších small, bigger and vast talks!

 

 

Perličky, co se nedají zařadit

1) Arengilin nádherný klobouk. (a vůbec jí to seklo)

2) Blanca a její krásné růžovotyrkysové sárí a jako doplněk Dragon ve fraku <3 

3) Když už jsme u těch dvou. Nádherně jim to spolu sluší, když tančí! A Dragon je awwww-tanečník. Podařilo se mi ho ukořistit na valčík a na chvilku jsem se vrátila do pokračovaček, kde pánové uměli tančit. A bylo mi slíbeno, že mi ještě někdy bude zapůjčen, pokud bude chtít :)

4) Když už jsme u toho tancování. 
Mírně trapný pokus o zvuky irského stepu (ano, zvuky, o pohybech nikdo nemluvil) - bolely nožičky, ale bavilo mě to a znělo mi to. 
Méně trapný pokus o orient/flamenco - s tou šálkou, co jsem měla jako doplněk, tohle jde skoro samo <3 
Macarena! To je nesmrtelné! 
Taky se mi velice líbila kombinace Dangie/Solast - Kleio/Vašek (no slash), kteří se učili o samotě v sále tančit blues a valčík (?), protože - oni k sobě takhle velikostně krásně pasovali a vypadali jako v tanečních! Ale ano, ano, samozřejmě že to bylo správnější ve správné kombinaci. 
Zatančila jsem si s - počkat, švagrovou, že ano? Když je Kleina sestra? Prostě s Gweničkou. A pozor - ono to šlo a dobře to šlo, udržely jsme to skoro celou dobu! 
Zatančila jsem si se Solastem! (= vrhla jsem tak úpěnlivá vlčí očíčka, že se vzdal, ale přijít jsem si pro něj musela sama :)) Na to, že tvrdil, že patnáct let netancoval, mu to šlo výborně. Ale fakt! Jen mě teď tak napadá, že příště by možná bylo dobré zeptat se nejdřív jeho partnera, jestli mi ho půjčí (nebo ho pak vytáhnout taky). Ehm. Ale očividně neměl nic proti. 
A zatančila jsem si se svou sestrou nevěstou! Byl to waltz a povedl se nám a bude to hrozně hezká vzpomínka. 
Já jsem očividně hodně tancovala. Ale stále ne tolik, co bych bývala mohla! Vy jedni. ;) 

5) Sbírání břečťanu ze stolů, abych si ho mohla doma vylisovat. A lístečky se lisují v Traitor's Moon <3

6) Situace, kdy mi paní nevěsty na přání pouští Star of the County Down (ano, znova), já si říkám, že si to zazpívám a najednou zjišťuju, že Babetka k tomu tančí, Luisa k tomu krásně hraje na tin whistle a já mám operní hlas. 
<3
Ale příště prosím Torchwood, aby své náhlé akce vysvětloval předem nebo těsně potom, protože jsem příšera paranoidní a všechno se mě hned dotkne, protože si všechno beru osobně. Ale jinak vás mám ráda! 

7) Naprosto slzavé a krásné podpisy s věnováním. Já jsem totiž chtěla, aby se mi nevěsty podepsaly do pozvánky, a ony mi tam napsaly tak dojemné milé věty, že jsem se málem rozbrečela. Luv ya :*

8) Není nadto, když jedete o půlnoci tramvají a nejdřív tam s Kleio zpíváte Twice Daily (abychom ukázaly Luise, že jsme fanynky! a v češtině je to teda o dost zvrhlejší a navíc nám všichni rozumí) a pak tam s ní a Julií rozebíráte psychické poruchy postav v Shakespearovi a vůbec celého Shakespeara. A jste střízlivé!
Hamlet: paranoidní schizofrenie, nefunkční sociopat
Ofélie: deprese, suicidální sklony
Iago: funkční psychopat (a určitě šňupe koks)
Portia: Mařena
Antonio: deprese, nějaké utlumující léky
Basanio: stoprocentní marihuana
Lear: vysoce nefunkční sociopat
všechny postavy ze Snu noci svatojánské: maniodepresivní psychóza, Puk: extáze
a můj pozdnější výmysl - Lady Macbeth: falešná laktační psychóza
Ale máme rády Jessicu! <3

Jsouc úplně vychuml ještě teď, nebudu vzpomínati dál a raději ukončím příběh svůj. 
Bloody Shakespeare. 

Ještě jednou ale musím říct, že to bylo překrásné. Dámy, děkuju za to, že jsem tam mohla být s vámi, že jsem mohla být svědkyně a že na tohle nezapomenu. A když řeknu never, tak myslím NEVER. 

Comments

[ivy_well]

(nezní to jako legrace, co má s nohama? jestli je teda povolené o tom mluvit?)
Ehm. No, možná bych na něj nedělala ty očíčka, vědět to, ale zase bych přišla o tanec s učitelem angličtiny, což jsem si vždycky chtěla zkusit a tenhle den se mi to povedlo :D
A neboj, já jsem ti záviděla nepřetržitě většinu dne, takže myslím, že tuhle malou radost si zasloužím ;) A Vašek k tobě velikostně víc padnul. A jestli umí tančit, tak je dobré si to zapamatovat.
(já sice uznávám, žes ho viděla jako první, ale - ale já bych bojovala! :D)

[spiritofdream.livejournal.com]

Bych tě zavalila a byla bys dvě ještě menší! :D *boj boj boj* :D
A myslím, že si trochu té mé závisti zasloužíš a můžeš si ji užít. :)

Co se týče nohou, já to nevím úplně jistě, proč tomu tak je, ale vím, že má obě operované a o tu jednu málem přišel. Jestli ho uvidíš v kraťasech, uvidíš jizvu přes celou holeň. Nevím, jak k tomu došlo, moje osobní spekulace jsou trojího typu - buď mu někdo hodně ublížil tak, že ho odněkud shodil, nebo si to udělal sám, nebo to byla nehoda. Jednou, když jsme spolu někam šli a jeho přepadla bolest, řekl něco v tom stylu: "Pokaždé, když mě to bolí, musím si říct, že jsem rád, protože jsem ji nemusel mít vůbec." Takže asi tak. A asi bys to s ním nemusela moc probírat, on je taky tajemnej jak krad v Harpatech, co se jeho vlastní osoby týče.

[ivy_well]

To bys nedala, já bych použila nějaké špinavé triky :D *fiiiiight*
Že jo? Koneckonců, ono se o něj vždycky můžeme tak nějak podělit ;)

Hm, tak asi že to nechtěl ukazovat anebo jsem na něj nenatrefila a hlavně - stejně jsem to vyhnala z hlavy. Naštěstí, protože už takhle to zní dost hnusně. A neboj, na takovéhle věci mě obvykle ani nenapadne se ptát, když dotyčná osoba sama nezačne.
A s poslední větou po zážitcích z FFka teda zatraceně souhlasím. Ale je chuml! <3