Předsvatební přípravy

Ráno vstanu, hodím do sebe kafe, jedu na Háje, protože kadeřnice s Gwen.
Po cestě zjistím, že na Opatov, protože Gwen nestíhá.
Na Opatov dorazím jen tak tak. Gwen nikde. Jdu do bižuterie.
Po deseti minutách v bižuterii Gwen stále nikde.
Gwen doráží. Jde do bižuterie. Protože něco shání. 
Jdu do pekárny a kupuju nám snídani. (croissanty s pudinkem, čokoládou a jahodami byly mňam!)
Zjišťujeme, že nestíháme vyzvednout fotky na svatební dárek a Gwen nemá potvrzení o objednání.
Jedeme na Háje. Fotky dostaneme i tak. A nebyla jsem vevnitř, takže nevím, jestli to pán nějak komentoval :)
Jdeme ke kadeřnici. Nemůžeme to najít a jsme nervózní.
Najdeme to a jsme nervózní. Málem utečeme. 
Jdeme dovnitř. Gwen jde první a já málem uteču.
Paní kadeřnice s námi krásně konverzuje na téma současného školství, historického šermu (především módy a účesů) a účesů.
Pořád nevím, co chci udělat s vlasy. 
Paní kadeřnice mi oznámí, že mi nechá délku skoro stejnou, když se chci česat do účesů. 
Pak mi řekne, že henna je na vlasy nezdravá. Nevěřím jí to. 
Pak jí to uvěřím, ale asi to stejně nic nezmění.
Jsme hotové. Gwen vypadá přesně jako Gwen, neustále se kontroluje ve všech výkladech a tvrdí, že jí to nesluší. 
Jdeme k Číňanům shánět boty pro Gwen. 
V prvních si kupuju boty já. Neplánovaně. Jsou to černé balerínky, vepředu mají otevírání, které se zavazuje tkaničkami. Miluju je.
V druhých si kupuje boty Gwen.
Jdeme do papírnictví. Nemají čínské lampiónky štěstí. 
Kupujeme minidárek pro Saxonovy a obrovskou bílozelenou dárkovou tašku.
Dorazíme na hub a nic neděláme.
Dlouho nic neděláme.
Třídíme fotky podle akcí a pak akce podle data. Trvá to dlouho.
Trvám na tom, abychom začaly lepit a psát. 
Začíná Top Gear. 
Pijeme vodku s džusem.
Dělbou práce bylo usneseno, že já lepím a popisuju (a většinou popisuju první hrozněvtipnou poznámkou, co mě napadne), Gwen mi třídí fotky, podává mi je, konzultuje rozložení na stránce a psychicky mě podporuje. 
Trvá to už tři hodiny a já začínám být hysterická, že:
1) to nestihneme
2) nestihnu dojet domů, pže mi ujede metro nebo autobus
3) dojedu domů, ale nestihnu se vyspat
4) stihnu se vyspat, ale zaspím a nebudunasvatbě!!!
Jsem natolik hysterická, že mi musí být dán Neurol.
Vůbec to nepomůže. Tedy pokud to nefunguje tak, že se pak člověk neustále hystericky pohihňává. 
Po čtyřech hodinách práce je dárek dokončen. Jsem mrtvá a konec alba vypadá jakože ho lepila kočka. 
Okamžitě vyrážím domů. 
Chodím po zastávce.
Dojedu na háje a běžím na další zastávku a stihnu to jen tak tak!
Na Butovicích mi ujede autobus, dvacet minut čekám na další. 
Další - poslední - přijede o šest minut dřív, než měl, a nenavazuje na metro. Chudáci civilisti.
Dorážím domů.
Najdu zelené šaty, najdu boty, najdu šperky. Najdu červené šaty, najdu červené boty a červené šperky. 
Nastavuji mobil, budík a mám na ráno slíbený budíček od Gwen. 
Nemůžu usnout. 
Během pokusů o spánek vymyslím projev. 
Rozhoduji se, že jestli jsem takhle vynervovaná a to se mě to ani netýká, tak se nikdy nebudu vdávat. 
Usínám. 
:)