London, Day Nine: Covent Garden, Holland Park, Kensington and Chelsea, Victoria Embankment

 Děti, jsem strašně příšerně unavená, zítra chci jet do Oxfordu, to jsem zvědavá, v kolik vstanu! A to jsem si ještě nenašla, kde leží ten hřbitov, oh well. Vidím to na ráno po snídani. 

Dneska to bylo celkem pěkné. Tak stabilně. 
Nejdřív jsem se jela podívat do Covent Garden, protože tam měl být dle prodavače z Forbidden Planet shop jménem Moomin's Valley. 
Obchod jsem našla. Tak trochu náhodou. 
Vlezla jsem do něj, chcípla jsem.
Hlavně jsem tedy chcípla z cen, protože je vidět, že to je merchandising, ale překvapivé je to, že ve Forbidden Planet, kde je to totéž, to bylo levnější a v Neal's Yard, kde jsem si kupovala ten hrnek, to bylo asi o sedmdesát procent levnější! Jakože pro srovnání, mě stál asi tak 7 pand a tady byl za 24, takže se omlouvám, nikomu Šňupálka (který tu, mrcha, byl) kupovat nebudu, tolik za to jaksi úplně nedám, ten hrnek je docela malý. Ale měli tam klíčenky, přívěsky, kuchyňské potřeby (snězte si svého muminka místo lineckého pečiva a nastrkejte ho do misky s motivem! A pak si přečtěte knihy a pusťte si seriál! (já chci seriál!))
No, knihy ještě cenově ušly, paperbacky dokonce velmi. Takže jsem si dokoupila všechny, co nemám, teď už mám celou sbírku a dohromady ve třech vydáních, od jednoho měli jenom hard cover. Mám muminky, mám muminky! <3 Ííííííp! 
Navíc je to docela profi, že jsem tam byla a viděla to a mám ty knihy, protože je to jediný muminkový obchod mimo Skandinávii, cha! 

Následně jsem šla navštívit kostel St Paul's (neplést s katedrálou, ta je někde jinde), byl malý, příjemný, smělo se tam fotit, hezky to tam vypadalo, hezky tam dopadalo slunce, a spinkala tam obrovská norská lesní (asi) kočka, na jedné lavici! Ňuf ňuf ňuf, úžasná, nechala se fotit, nechala se chumlat, pózovala a byla krásná!
Takže dobré, to mě nabilo energií, abych přežila cestu na Trafalgar Square, jinudy se nějak moc nedalo, a nějak jsem to přežila, ale zjistila jsem, že to přelidněné centrum fakt moc ráda nemám, už jsem na to asi stará nebo nevím, prostě potřebuju okrajová místa, parky, něco, kam turisti nechodí, nejvyšší čas, abych příště jela někam na jiné místo a poznala víc Anglie. 
Takže jsem se místo centra, City, kam jsem se chtěla jet podívat ještě na nějaké kostely (sobota?) vydala do Holland Parku, bylo to na stejné trase, byl to impulzivní moment změny směru, jsem ráda, docela jsem to potřebovala. 

Holland Park není nejromantičtější místo v Londýně. 
To je Battersea Park anebo jedna část Kew Gardens. 
Nicméně docela pěkné to tam bylo, to jo. Jedna část mi připomínala Hvězdu, ta se mi líbila o dost víc, druhá vypadala trochu jako zahrady kolem letohrádku královny Anny, to bylo trochu moc prvoplánové a upravené, ale zase to bylo upravené hezky, a 'chmelnice' (což byl ve skutečnosti Ice House, kde byla výstava moderního umění, kam jsem nešla) byla nádherná! 
Tam jsem chvíli ležela, psala zase další pohledy, ale pak mě začal pozorovat zahradník, asi mu bylo divné, co tam dělám, tak jsem šla zase jinam :) A to konkrétně na docela dobré sendviče s Brie, jarním špenátem a rajčaty, do takové zahrádkové restaurace, maličké, kousek od centra zahrad, tam to bylo příjemné, jen mají malé kafe. Moc malé. 
Následně jsem se vydala ze zahrad ven, poté, co jsem si natrhala trochu levandule, protože jsem potřebovala vůni, příjemnou, a potřebovala jsem chodit, jen tak bezcílně, a fotit, padla na mě nějaká divná deprese, ani nevím proč, asi proto, že jsem od toho parku čekala trochu víc, no... nicméně jeden hezký moment - dívala jsem se na jednoho mladého muže, jak na hřišti učí malé děti chytat míč, takovou výukovou hrou, to bylo hrozně pěkné, takové milé, a měl s nimi dost velkou trpělivost, co jsem tak sledovala. 

No a pak jsem tedy bezcílně chodila po ulicích. Fotila jsem úžasné domy, těch tam byla spousta, úžasná auta, taky spousta, chodila jsem i na místa, kde jsem asi neměla moc co dělat (jako vždycky), trochu mi to zlepšilo náladu, takže celkem funguje, to si musím zapamatovat. 
Prošla jsem se trochu po High Street Kensington, objevila další možnost, co bych si tak mohla koupit, než odjedu, je to trenčkot, barva moje, vzorek můj, střih celkem můj, přemýšlím o tom, něco si v sobotu pořídím, asi to nakonec bude tohle, je to z těch variant, o kterých jsem tu psala, i nejpraktičtější, a je to originální. Uvidíme, jestli něco nepotkám v Oxfordu. 
Následně jsem se přesunula na Embankment, kde jsme měly sraz s Kleio, Dangie, Dru a její sestrou, které obě žijí v Londýně, a obsahovalo to jeden zcela úžasný moment: 

Dru: *představuje nás sestře* Tohle je Lucka, tohle je Lenka a tohle je - ééééé.
Kleio: *napovídá* Královna.
Dru: *nepochopitelně zmatená* Cože?
Kleio: No, vaše současná královna! 
Dru: *velice nejistě* Viktorie? 
*HEADWALL!* Ale jako v podstatě mě to taky potěšilo, jedna zcela lepší než druhá :)) A hlavně jsem jí chudince na té svatbě, kde jsme se potkaly poprvé, řekla asi tři přezdívky, ale svoje civilní jméno možná i ne :)

Skončily jsme ve Victoria Embankment Park na trávníku, probíraly lingvistiku, britské otázky, co nám Dru mohla objasnit, pže tu žije a zná to tady (ta královna byl fakt jenom výpadek), evoluci, zvířátka, pak jsme si pouštěly Charlie the Unicorn (ne, nechcete vědět, co to je, jestli to ještě nevíte) a strašně se u toho skládaly (plllllll!), a bylo to bezva! 
Nakonec jsme si ještě daly občerstvení ve Starbucks, mrkvový dort je velice dobrá záležitost, jen jsem si nemusela dávat tu čokoládu, pže jsem přeslazená a vysálo to ze mě všechnu energii (ale fakt, já funguju obráceně).
A už jen s Kleio a Dangie jsme skončily na mostě, dívaly se na noční Londýn a probíraly Shakespeara. Yay závěr! 

No, tak co bych vám ještě řekla. 
Jsem mrtvá, jdu spát. 
:D 
A zítra Oxfooooord, a tentokrát nebudu mít horečku a budu vnímat, kudy chodím! Přísahám! <3
Zatím se podívejte sem na fotky. 

PS: Jo, ale teď mě napadlo, že možná budu spát jinde, bez počítače, bez netu, pže MOŽNÁ v Oxfordu a možná někde poblíž, tak se neděste, kdyby nebyly fotky a entry, nic mě nesnědlo, ono to pak bude najednou. Pá!